Jaro

Michal Hron

Když začne jaro,

zima už nemá nárok.

Jaro kvete, voní, hřeje.

Co s zimou?

Tou bílou peřinou,

jež polévá nás studenou.

Jaro kvete, voní a hřeje.

Končím se zimou,

je jaro!

Utíkám za jinou,

abych ji políbil

pod třešní rozkvetlou.

A večer sledoval,

jak střídá se slunce za lunou.

Podzimní den

Michal Hron

Nadechnu se vítr vane.
Zamrazí mne u srdce.
Vydechnu a vítr fouká.
Udus se!
Mám v hlavě brouka.
Zima na nás z nebe kouká.
Kde je jaro? Ta rozkvetlá louka.

Improvizace s láskou

Michal Hron

Zdravím Tě Lásko
nejsi růžová,
krásko.
Jsi barevná
tak jako paleta duhová.

Duhová, duhová.

Mateš mě krásou
přenádhernou.

Když zavřu oči,
všechno se točí.

Do kruhu, do kruhu.

Děsíš mě silou svou
nepřemožitelnou.

Ovládneš mého ducha
ladnou hudbou,
když mi šeptá do ucha,
jaké je být s Tebou.

Lásko, Lásko.

Ohromuješ mě rozlohou
nekonečnou.

Točíš se dokola
okolo proroka.

Kdo je to? Kdo je to?

Vím že neseš splín,
a nakonec rozplyneš se jako dým.
Ráno jsme tým,
večer však odlétáš.

S kým? S kým?

Smutek mě rmoutí.
Proč jsi mě poslala
s touhletou poutí?

Přicházíš jako vichřice,
shazuješ ze mě ovoce.
Vracíš se jako vánice
ledová jako lednice.

Jsi všude kolem.
Proč točíš kruhem?

Dokola, dokola.

Jsem strom,
strom do něhož uhodil hrom.
Jsem hrom,
hrom jež porazil strom.