Co nám drogy dávají, a co nám berou?

Už od pradávna se lidé dostávali do různých stavů vědomí než je střízlivost. Neužívali k tomu jen alkohol ale i jiné látky většinou rostlinného původu. Alkohol si také obohacovali o další drogy. Antropologové, kteří studovali různé domorodé kultury v různých částech světa popisují, že psychedelické substance byly a jsou používány k léčení, věštění, ke komunikaci s nebeskými i podsvětními oblastmi, v šamanských rituálech apod.
Termín psychedelický znamená z řeckého psyche a delein = učiniti zjevným.
Podíváme-li se na užívání drog v historickém přehledu, pak je nejstarším dochovaným svědectvím užívání psychedelicky účinných látek jsou šamanské rituály.
Šamanismus je nejstarším náboženstvím, nejstarší medicínou v celé historii, sahá až k paleolitu.
Pokud byly drogy užívány v duchovních rituálech, byly medicínou. Nejlepší medicínou, kterou svět po tisíciletí znal. Ale pro kulturu, která se odpojila od ducha světa nebo třeba boha, pro kulturu, která udělala vše pro oddělení ducha od těla, tam drogy přinášejí spíše mystický vjem, který naše kulturní domněnka není schopna vysvětlit a není schopna akceptovat.
V historii čínské medicíny je popisováno užívání drog před 3 500 lety. První zmínky jsou ale už před 5000 lety, kdy se konopí objevuje v lékopisech čínského císaře Shen-Nunga.
Kononopí bylo využíváno pro posvátné, léčebné a rituální účely v oblastech Středního východu, v Africe, Indii, Číně, Tibetu, Severní a Jižní Americe, v Karibské oblasti. Konopí vystupuje jako důležitá posvátná rostlina u tak odlišných skupin, jako jsou africké domorodé kmeny, indičtí bráhmani, stoupenci tantrického buddhismu, Skýtové a Rastafariáni na Jamaice.
V Evropě je konopí známo od 5. stol. n.l. Kdy bylo konopí doporučováno jako léčebný prostředek ,později se rozšiřuje ve středověku jako součást čarodějných lektvarů a mastí.
V Africe je známa keřovitá rostlina Tabernanthe Iboga, která je zdrojem drogy Ibogain. Zejména v Gabonu jsou kořeny využívány v malých dávkách jako afrodisiakum a stimulant.
Slavný nápoj Koka kola neobsahuje od r. 1903 žádný kokain a stimulační účinek je dodáván pouze kofeinem.
spisovatel R .L. Stevenson napsal svůj známý román Dr.Jekyll a pan Hyde pod vlivem kokainu. Napsal jej během 6 dnů, když předtím byl dosti dlouhou dobu neproduktivní a popisuje v něm proměnu charakteru člověka po té, co požil bílý prášek. Chtěl tím vyjádřit dramatičnost účinku na lidi delší dobu vystavené účinkům kokainu.
R. Strauss poznal účinky kokainu v den operace nosní přepážky, kdy k anestezii byl použit místně kokain. 2 hodiny po operaci jej našel ošetřující lékař na pokoji s mnoha listy papíru popsanými notami, které dali vznik 2 áriím k opeře Arabela.
Budivý amin Ephedrin je znám nejméně 5000 let, pochází z rostliny Ephedra vulgaris a byl ve staré čínské medicíně používán jako antiastmatikum.
Methadon byl používán ve válečné chirurgii jako anestetikum.
Amfetaminům se říká designer drugs, což označuje jejich původ. Ten je v chemických laboratořích. Novými úpravami (designe) molekuly metamfetaminu se vytváří stále nové látky s různě odlišnými psychotropními účinky. Svoji oblibu našli hlavně u dnešní techno kultury. Synonymem pro tyto látky bývá také název taneční drogy. Jednou z nich je Extáze. V 50. letech byla zkoumána jako potenciální válečná chemická zbraň.
Roku 1898 byl synteticky vyroben Heroin, na počátku tohoto století pak ověřován a veleben pro jeho nenávykovost. Byl dokonce propagován jako lék při potírání morfinové závislosti.
V r. 1903 se změnila receptura coca coly. Kokain byl nahrazen kofeinem.
Američtí farmáři na jihu USA dávají kokain černošským dělníkům, aby podpořili jejich výkonnost.
1920 - 1933: Ve Spojených státech vyhlášena alkoholová prohibice. Jen v r. l932 je za alkoholové zločiny uvězněno přibližně 45 tisíc osob.
Období 2. světové války a poválečné období - studené války - je poznamenáno "strategickým" zájmem o psychotropní látky. V Dachau nacisté zkoušeli účinky Meskalinu na vězně, V USA po válce CIA hledala drogu pravdy, která by rozvazovala jazyk zadrženým špionům.
Kvůli opiu se v letech 1839 - 1842 vedla v Číně válka.
V 50. letech umělci, kteří tvořili tzv. beatnickou generaci, hledali v drogách "pravdu o životě". Jejich drogový šamanismus byl spojen s romantickým nadšením.
Člověku byly zcela jistě nejprve známy drogy, které bychom dnes nazývaly psychedelika. S nimi již žil člověk sběratel a lovec. Byly užívány rituálně a ve smyslu náboženství. S jejich pomocí se člověk snáze orientoval, pomáhali mu přežít v každodenním zápase o život a o potravu. Člověk divočiny, byl odkázán na bystrost svých smyslů, na intuici, předvídavost. Musel být velmi dobře vyladěn na to, co bychom nazvali vědomím divočiny. Psychedelický rituál tuto schopnost naladění podporoval. Takto se připravoval na hon, na číhanou, ale i na boj se sousedním kmenem.
V období člověka pěstitele, drogy získávají již rozhodně jiný význam. Člověk zemědělec a pěstitel již objevoval byliny, které sloužily formě omamných, či stimulujících látek. Začíná se posun od naprostého souznění a soužití s přírodou k dlouhému údobí využívání přírody, jejích zdrojů a jejího bohatství ve "prospěch" člověka. Význam halucinogenů, jakožto katalyzátorů mystické šamanské cesty, se vytrácí.
Ve 20. století došlo k podstatným změnám ve složení drog. Dříve méně nebezpečné přírodní látky, které člověk po tisíciletí znal a užíval, procházely výraznými změnami i po stránce chemického složení. Z přírodní koky obsažené v mírné koncentraci v listech je nyní industriálně vyráběný kokain a crack, z přírodního opia morfin a heroin, z přírodních vín destilované koncentráty, z přírodního konopí hašišový olej.
Cílem při jejich zneužívání je zejména zlepšení výkonnosti, rychlé naladění, možnost odreagování, zapomnění, utlumení nepříjemných stavů.
Zájem o pochopení vlastního osudu je zatlačován zájmem o "zlepšení" svého osudu. K tomu má posloužit změna prožívání, navozování ilusivních hodnot pomocí drog či nahromadění většího materiálního bohatství.
Říká se že člověk začne brát drogy ze zvědavosti či frajeřiny ale vezměme v potaz že to není jedinný důvod proč lidé berou drogy. Jsou tu i jiní.
Ať už si šaman někde v džungli rozdělá oheň z větviček a inhaluje dým, přes tajemné věštkyně, vojáky ve válce, hippies až po dnešní feťáky.
Když se podívám kolem sebe, drogy jsou všude... Vždycky tu byli a budou dál.
Ale proč tu jsou? Když lidé nevěděli zdali je ta a ta bobule jedlá či jedovatá, snědli ji a zjistili že je halucinnogenní. Rozhodně ji ale nenazvali halucinogenní nýbrž ďábelská či svatá. Objevovali jisté vlastnosti které ty bobule mají. Ten v tom stavu viděl do budoucnosti, ten mluvil s bohy a dalšímu to dodalo energii.
Drogy umožňují na podkladě přímého zážitku porozumět stavům zrození a smrti, vztahu ke kosmu, ke stvoření vůbec. Ale také se mohou obrátit proti uživateli který jim podlehne. Jako když šaman žije v rovnováze v realitě i mimo ní jsou tu tací kteří zvládají žít už jen mimo realitu a to znamená že podlehli tomu ďáblu a končí jako trosky.